Skip to main content

Čas dát NHibernatu sbohem #2 - performance


V minulém díle jsem jsem rozebíral pár nedostatků NHibernatu, které mají z mého pohledu zásadní vliv k nasazení či nenasazení toho výborného frameworku. V tomhle díle bych rád rozebral performance.

Performance lze různě ladit, jak jsem již před pár lety rozbíral. Je spousta možností, jak věci delat. Cachovani, stateless session atd. Ve chvíli, kdy se dostane člověk na hranu rychlosti databáze, musí se začít zaobírat méně obvyklými věcmi, které se běžně neladí.

Kontrukce entit

Vždy jsme na našel projektu ctili DDD, čili chtěli jsme mít rich entity a ne naked. Tím chci říct, že všechny atributy/fieldy jsou encapsulované get/set metodami. Pokud nechcete zveřejnit privátní fieldy, musíte začít používat reflection, což při velkém měřítku při používání pro většinu mapovaných entit začíná být pro .NET problém. Je to pomalé.

Existuje několik frameworků (např. FastReflect), které dokážou cachovat reflection přístup, čistou performance přístupu k privátním fieldům to pak zrychlí v našem případě 20x. Samozřejmě custom reflection framework není snadné do NHibernatu nejak integrovat. Je nutné si vyvinout vlastní komponentu, která bude konstruovat entity a tu tam zaintegrovat.

Konstrukce hierarchií entit

Popsaný problém pomalé reflexe plynule přechází v další issue, které člověk musí řešit. Většinou z persistence netaháte jeden typ class, ale hierachii tříd. To znamená, že se persistentního frameworku dotazuji na jeden objekt, který má však další dependance. Typicky v DDD se jedná o agregát, který je separovaný od ostatních agregátů - nemají mezi sebou přímou relaci - a ten obsahuje kolekce dalších druhů entit a tak dál rekurzivně. V našem případě jeden typ agregátu nabobtnal až na dvacet druhů class.

Z logiky věci NHibernate konstruuje celý agregát pomocí mappingu, tzn. map klíčů, entit a typů class. Jinak řečeno, materializované entity bude NHibernate ukládat do session a pro dané klíče a typy je linkovat mezi sebou do výsledného agregátu, až z toho nakonec vypadne pouze root instance. Ve chvíli, kdy těch typů a instancí není málo, snadno narazíme na to, že konstruování takového agregátu je dost pomalé.

Nhibernate je obecný framework, který se snaží za runtime zkonstruovat něco, co vy si můžete napsat sami. Performance programového přístupu versus vašeho zakompilovaného je samozřejmě velká v řádu desítek procent ušetřeného času.

Jediné, co musí programátor udělat, je napsat si vlastní linker a vlastní session, která je schopná absorvovat entity a propojovat je přes identifikátory.

Mapping

Přestože se to nemusí zdát, i samotné mapování může mít dopad na výkon Vaší aplikace. Ačkoliv je NHibernate jeden z nejvíc ohebných frameworků, co jsem poznal, mapping neumí zdaleka všechno. Pokud máte složitejší věci, např. kolekce kolekcí nebo dictinary kolekcí, musíte v mapování přijít s workaroundem, protože tohle standardně mapovat nelze. V našem případě jsem vždycky pro daný záznam vytvořili novou (zbytečnou) entitu, která tohle dokázala obalit a tu také namapovali.

Místo přirozeného řešení jsem kvůli jemnému omezení museli vytvořit entitu navíc. Samozřejmě, že takový zásah má vliv na performance, např. vytváření entit s následným garbage-collectingem atd. V serverových aplikacích je občas nutné hledět na každou zbytečnou entitu.

Garbage Collecting

Poslední téma, kterého bych se rád dotknul, je produkce entit a následný garbage collecting. Škálovatelná server-side aplikace by neměla plýtvat zdroji. Pokud to dělá, brzy v rámci optimalizací performance narazí. Tahle metrika je vždy strašně těžko měřitelná, protože každý profiler nebo typ měření dává jiné výsledky.

Jedna věc je však jistá. Jakékoliv ORM bude produkovat víc odpadu, protože bude vždy víc obecné - to znamená, že bude produkovat obalovací entity - než Vaše custom persistenční logika, která je prostě na míru. Bude produkovat víc obecný kód - jak jste to již popisoval v předchozí kapitole.

Při nasazení NHibernatu do produkce zvedne vždycky čas v GC.

Rozhřešení

Po několika letech používání NHibernatu jsme dospěli do situace, kdy jsme si pro zrychlení persistentní vrstvy museli přepsat určité komponenty nebo vyměnit NHibernate celý. Začali jsme s tím prvním. Jak jsme skončili uvidíme v další kapitole.

Comments

Popular posts from this blog

Performance Battle of NoSQL blob storages #1: Cassandra

Preface We spend last five years on HP Service Virtualization using MsSQL database . Non-clustered server. Our app utilizes this system for all kinds of persistence. No polyglot so far. As we tuned the performance of the response time - we started at 700ms/call and we achieved couple milliseconds per call at the end when DB involved - we had to learn a lot of stuff. Transactions, lock escalation , isolation levels , clustered and non clustered indexes, buffered reading, index structure and it's persistence, GUID ids in clustered indexes , bulk importing , omit slow joins, sparse indexes, and so on. We also rewrite part of NHibernate to support multiple tables for one entity type which allows use scaling up without lock escalation. It was good time. The end also showed us that famous Oracle has half of our favorite features once we decided to support this database. Well, as I'm thinking about all issues which we encountered during the development, unpredictive behavio

NHibernate performance issues #3: slow inserts (stateless session)

The whole series of NHibernate performance issues isn't about simple use-cases. If you develop small app, such as simple website, you don't need to care about performance. But if you design and develop huge application and once you have decided to use NHibernate you'll solve various sort of issue. For today the use-case is obvious: how to insert many entities into the database as fast as possible? Why I'm taking about previous stuff? The are a lot of articles how the original NHibernate's purpose isn't to support batch operations , like inserts. Once you have decided to NHibernate, you have to solve this issue. Slow insertion The basic way how to insert mapped entity into database is: SessionFactory.GetCurrentSession().Save(object); But what happen when I try to insert many entities? Lets say, I want to persist 1000 libraries each library has 100 books = 100k of books each book has 5 rentals - there are 500k of rentals  It's really slow! The inser

Java, Docker, Spring boot ... and signals

I spend last couple weeks working on java apps running within docker containers deployed on clustered CoreOS machines . It's pretty simple to run java app within a docker container. You just have to choose a base image for your app and write a docker file. Note that docker registry contains many java distributions usually based on open jdk. We use our internal image for Oracle's Java 8 , build on top of something like this docker file . Once you make a decision whether oracle or openjdk, you can start to write your own docker file. FROM dockerfile/java:oracle-java8 ADD your.jar /opt/your-app ADD /dependencies /opt/your-app/dependency WORKDIR /opt/your-app CMD ["java -jar /opt/your-app/your.jar"] However, your app would probably require some parameters. Therefore, last line usually calls your shell script. Such script than validates number and format of those parameters among other things. This is also useful during the development phase because none of us